Veselé příhody anglické

21. ledna 2012 v 12:18 | Katrin |  Střípky z deníku
Ano, ano, nepsala jsem čtyři dny, ale za to áčko ze zkoušky to stojí. Nicméně absence písmenek vycvakaných mými prsty na klávesnici se začíná projevovat, tak to musím honem napravit. Co na tom, že sedím v pokoji sama, pozoruju lidi za oknem, jak se spolu procházejí. Vždyť já půjdu ven taky, jen to bude až odpoledne. A prosím, žádné obchody. Pěkně si vezmu foťák a zkusím objevit strom nebo ulici, které by stáli za zvěčnění. Žádné lození centrem města, ale pěkně kolem řeky, jedním parkem a druhým parkem, kolem kostela a za roh ke katedrále. Tak bych to viděla...

Nejdřív jsem si říkala, že si zajedu odpoledne do Olympie, ale pustit mě mezi tolik obchodů s oblečením není zrovna po úspěšné zkoušce dobrý nápad. Už tak vyšťavená kreditka by se otřásla pod délkou cifer, kterou si ti vydřiduši za jednu hezkou sukni nebo halenku účtují. A navíc, zkoušku jsem si slíbila oslavit sklenkou cideru (jablečné pivo), abych se na tu Anglii trošku navnadila, i když je to ještě za dlouho. Ale snad věci půjdou hladce, abych si zase mohla zajít na cider každou středu, pátek a sobotu Usmívající se Nemůžu se dočkat, až se uvidím s holkama, až budem zase pomlouvat ty britské krásky v minišatech a na takových šteklách, na jakých by do sněhu nevylezla ani ta nejlehčejší česká lehká žena.

Aaaach, kde jsou ty časy, kdy si čtyři holky koupily 2x4 plechovky Strongbow, pochybně je zabalily do listu novin nebo igelitky, aby náhodem nedostaly pokutu za požívání alkoholu na veřejnosti, nebo obsah plechovky přelily do flašky od bonaquy a předstíraly, že ta voda je asi trošku starší, protože změnila barvu, ale že nám nicméně velice chutná. Protože jak jsme si mohli udělat sobotní piknik v parku a nezapít to pivem? To prostě nepřipadalo v úvahu, takže nějaký prostředek, jak to vykoumat, se vždycky našel. A když nás omrzelo schovávat plechovky po novinách a igelitových pytlících, tak jsme se vydaly na takové "veřejné místo", kde by se páni policisté těžko objevili a kde nebyly ani žádné kamery. Takové ideální místo skýtaly ruiny římského opevnění v Silchesteru, který leží kousek od Readingu. Tak jsme vzaly autko a jelo se. Tentokrát jsme byly jen tři, ale nakoupeno jsme měly pořádně, protože na louce těžko hledat obchod, že… A jelikož v Anglii je určitá hranice, kdy se dá pít a řídit zároveň (ta hranice odpovídá asi dvěma ciderům), tak se ani slečna řidička nemusela ostýchat pořádně protřídit naše zásoby. I kdyby to maličko přepískla, kdo by to tady na těch pastvinách kontroloval, anyway. Za celou dobu jsme potkaly jen jeden starší pár výletníků a stádo krav. Prostě dokonalé.

Přišlo i na otevírání vína větví a transformaci mé boty na stojánek, jelikož terén nebyl k láhvi vína příliš shovívavý. No a sluníčko nám taktéž pomohlo k výborné náladě, měly jsme tak nějak pořád žízeň Usmívající se Od tohoto dne doufám, že mě už nikdy nenapadne číst knížku s vínem a pivem v hlavě, protože - řekněme si to na rovinu - v takovou chvíli dostává i třetí kapitola Twilightu úplně jiný rozměr. Je pravda, že jsme si tu story trošku upravily, někdy díky požití, jindy díky tomu, že ani jedna z nás neznala slovíčka, a tak nám to prostě nedávalo smysl. Nicméně jsme to moc dlouho číst nevydržely, protože Edwardovy tajemné pohledy nám způsobovaly záchvaty smíchu.

Následuje fotoreport pro ty, co zvládají jenom obrázky. Vděčím za něj slečně v růžovém tričku Usmívající se
1. příjezd na místo - ruiny vpravo, krávy vlevo
2. ruiny
3. pokus o otevření vína
4. boto-stojánek (po úspěšném zákroku větví) + v pozadí knížka
5. následky





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nejraději sleduji:

starší filmy/klasiku 25.9% (7)
nové filmy 7.4% (2)
horory 11.1% (3)
seriály 18.5% (5)
dokumenty 14.8% (4)
sportovní pořady 7.4% (2)
diskuze 14.8% (4)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama