Na vlnách

20. července 2012 v 23:40 | Katrin |  Střípky z deníku

Je pátek večer a zatímco většina mladých lidí paří a užívá si nadcházející víkend s přáteli, já sedím u pc a trochu nelogicky přemýšlím, v jakém stádiu vlastní existence se momentálně nacházím. Ani nevím, jestli jsem šťastná nebo nešťastná, jestli má vůbec důvod se zítra ráno probudit. A když už se probudím, jestli mám důvod se usmát, že je tu další nový den. Už jen málokdy zavařím klávesnici pod přívalem svých myšlenek a jde to bohužel poznat. Nejen na mém chování k ostatním, ale i na chování k sobě samé - cíle a předsevzetí hážu vesele za hlavu a pak se nestačím divit, že nejhlasitějším pánem mých dnů je lenost, po které samozřejmě následuje záplava výčitek, výhružek a dalších nekonečných předsevzetí. Dřív to bývalo jiné, co se určilo, to se splnilo. A světe div se, ono to fungovalo a musím tady veřejně prohlásit, že právě to byla doba, kdy jsem si nemohla na nic stěžovat: nechyběly peníze ani kamarádi, nebyla nouze o úspěchy ve škole nebo při navazování kontaktů. No a dnes, dnes marně chytám ocásky těch lesklých dnů a snažím se ulovit poslední zbytky odvahy a vůle, než mi úplně utečou.

Jeden by nevěřil, jak je to těžké. Jak se můžu najednou začít bavit s lidmi, které jsem neviděla tři roky nebo i víc? Vždyť už nás téměř nic nespojuje. Ale co když se s nimi znovu bavit nezačnu? Jak potom najdu ztracenou rovnováhu?

Nenajdu, bojím se, že nenajdu. Ze všeho hezkého zbydou jenom vzpomínky a já zůstanu uvězněná mezi nevyzpytatelnou sestrou, otravnými učiteli a tenoučkým - až naříkajícím - bankovním kontem. To je krásná budoucnost, hurá do ní! … Dobře, nechám toho a místo nářků začnu osnovat plány, jak z té bryndy ven. Co jiného by mělo člověka nakopnout než vlastní neúspěch? Pořád si říkám, že hůř být nemůže, ale každý den jakoby mě chtěl přesvědčit o opaku. Tak mám dvě možnosti. Buď se vzdám a "nepřízeň osudu" mě potopí, nebo konečně zabojuju a řeknu si, že nejsem žádná máčka, opřu se do toho a to by v tom běhali zajíci, aby se smůla z pat neodlepila. Po vteřině váhání (bylo potřeba odehnat tu věčnou lenost) volím druhou možnost a natahuju budíka na šest - je toho totiž tolik co dohánět. Musím přece chytit vlnu lesklých dnů… ale počkejte, když o tom tak přemýšlím, nebudu nic chytat, upletu si novou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaký sport nejraději provozujete?

jezdím na kole 18.3% (20)
běhám 10.1% (11)
jezdím na bruslích 14.7% (16)
hraju tenis/badminton 12.8% (14)
hraju míčové hry 10.1% (11)
hraju fotbal 11% (12)
procházím se / chodím na túry 13.8% (15)
preferuju postelový sport 9.2% (10)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama