Offline

7. října 2012 v 14:43 | Katrin |  Střípky z deníku
Jeden den bez počítače, bez internetu, to se dnes zdá skoro jako nemožné. Tím větší kouzlo to má. Když nevidím, že nemám žádný nový email, nejsem zklamaná. Když nevidím, kolik úkolů mám honem splnit nebo dodělat, nejsem nervózní. Když se nezaseknu na 40 minut na fb, nejsem naštvaná. Když se nezaseknu na 120 minut u filmu, nejsem nepříčetná. Když na Seznamu nevidím, kdo kolik lidí zabil nebo přejel, nemám špatnou náladu. A konečně, když místo těchto věcí, kterýma zabiju každý den několik hodin, dělám něco skutečného, ať už je to úklid, příprava do práce, nebo jen hloupé zašívání ponožek, je mi strašně fajn.

Je to jako vystřízlivění. Zjistím, že venku prší a že mám taky rozečtenou knížku. Objevuju věci, které nemají s internetem vůbec nic společného, a že nikam nezmizely, zatímco já jsem strávila čtrnáct dní brouzdáním po různých stránkách. A i když některé stránky se zdají být užitečné, třeba jako předpověď počasí, nestačí se ráno podívat z okna? Dělala jsem to tak vždycky, vystrčila ruku, zamávala s ní v chladném ranním vzduchu a podle toho se oblékla. Bylo to normální, běžné a spolehlivé. Proč mi to najednou přijde málo, to netuším.
Nebo jsem každou sobotu uklízela. Vždycky to tak bylo. Teď trávím soboty na youtube a bordýlek se mi hromadí v pokoji na koberci, oblečení na křesle, nádobí v kuchyni a prach na všech poličkách. Ještě že koupelnu má v malíčku jiná spolubydlící Usmívající se Nedej bože, aby vymysleli něco podobného facebooku, s podobně chytlavou strukturou a provedením. Myslím, že těch novinek a inovací už stačilo. Ale ono to stejně přijde, visí to ve vzduchu. Jen nevím, jestli se pak z vesnic nestanou obydlí duchů, nebo z měst místa, kde potkáte lidi jen během ranní nebo odpolední špičky. Přijde mi, že kdyby se změnilo klima na Zemi a my tu měli samé hurikány nebo tropické či sněhové bouře, tak nám to ani tolik nevadí, vždyť máme počítače a internet, tak co je nás po tom, jak je venku, když stejně sedíme na zadku doma - v teplíčku, v klídku, a taky v izolaci.

Možná to bude znít moc melancholicky, ale kde jsou ty časy, kdy lidi (včetně mě) byli schopní život prožívat, vymýšlet spolu ptákoviny nebo plánovat akce. Docela si po tom neinfikovaném dětství stýskám. Nevadilo by mi, kdyby měly počítače ve výbavě jen Office a co se školy týče, používaly se jen na referáty a podobné výplody, jelikož se musí nechat, že dokumenty psané na pc jsou pěkně úhledné a nemusíte po nikom luštit jeho hieroglyfy.
A přitom je tak jednoduché ten počítač vypnout. Stačí dvakrát kliknout a on si usne a bude spát do doby, než se rozmyslíte, že na něm zas potřebujete pracovat nebo "nutně" cokoliv zjistit. Pro dnešek je ale zjišťování, brouzdání a klikání konec. Rozhodně chytám myš a těma dvěma kliky posílám noťas na dobu neurčitou do věčných lovišť.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaký sport nejraději provozujete?

jezdím na kole 18.3% (20)
běhám 10.1% (11)
jezdím na bruslích 14.7% (16)
hraju tenis/badminton 12.8% (14)
hraju míčové hry 10.1% (11)
hraju fotbal 11% (12)
procházím se / chodím na túry 13.8% (15)
preferuju postelový sport 9.2% (10)

Komentáře

1 ratuska | E-mail | Web | 16. října 2012 v 21:43 | Reagovat

Svatá pravda. V dnešní době jsme na internetu příliš závislí. Sama u počítače sedím každou volnou chvíli a omlouvám si to tím, že dělám důležité věci... Měla bych se nad sebou zamyslet a občas ho vypnout...

2 Katrin | 20. října 2012 v 20:09 | Reagovat

[1]: Zkus to, najednou zjistíš, že nevíš co máš dělat s tou kopou času :D

3 ratuska | E-mail | Web | 21. října 2012 v 23:01 | Reagovat

[2]: Bojím se jen toho, že pak nebudu mít do čeho píchnout, co dělat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama