Začarovaný pokoj

22. ledna 2013 v 20:45 | Katrin |  Střípky z deníku
Plán pro dnešní den byl naprosto dokonalý. Dopoledne jsem si sehnala materiály k diplomce a něco k snědku, abych mohla pak celé odpoledne a večer nerušeně pracovat a nestarat se o nic jiného. Mohlo mi být podezřelé už předem, že jsem na byt dorazila až v jednu hodinu. Co že jsem to dělala celé dopoledne ve městě? Tu do pekařství pro rohlíčky, tam kuk do obchůdku, pár spletených cest (co sem to vlastně….?, kam sem to chtěla…?) a kopírovací karta nabitá až na druhý pokus, jo, to se protáhne.
Čas od času se objeví den, kdy se můžu stokrát přemlouvat, kdy si můžu dvacetkrát plánovat, že už ten počítač vypnu a sednu ke čtení těch materiálů, ale stejně se nic z toho nekoná. To je pak lepší se vším praštit a jít dělat něco manuálního, při čem nepotřebujete počítač a nejraděj ani myšlenky, protože ty se rády toulají všude možně, po světě reálném i vymyšleném. To si pak nadávám, že jsem se usadila ve městě a ne na vesnici, kde se dá jít v takové situaci štípat dříví nebo vytírat podlahy, uklízet na hůře nebo péct. Kdybych chtěla vytřít v bytě, tak za sedm minut nemám co dělat a budu jenom naštvaná, že už zase nemám co dělat. No a péct nemám z čeho, takový drobný detail. Trvalo mi to, ale teď už jsem si naprosto jistá, že ve městě moje místo není. Potřebuju sušit seno a sadit papriky. Sama to nechápu, ale už je to tak.
Nevím, jestli je to ve Finsku stejné. O to větší mám dilema, jestli hledat práci ve městě nebo na vesnici. Ale Finsko je zemí jezer a krásné přírody, jen v Helsinkách je několik krásných tichých koutů, kam by se dalo v nouzi nejvyšší "utéct". Ale stejně se tam nedá štípat dříví. A teď Suomáci raďte… Jak tak přemýšlím, určitě se za celou tu dobu příprav nebudu moct rozhodnout a finální fajku dostane při vyplňování dokumentů rámeček, na který mi první padne ruka. Jinak to asi nevidím.

Přijde mi, že vším tím sepisováním a študováním jenom ztrácím čas. Navíc se mi to nedaří, a to mě štve ze všeho nejvíc. Pokaždé, když chci něco kloudného napsat nebo vmáčknout do hlavy pár stran, musím se spakovat a přesunout se do univerzitní knihovny, kde je ticho, stejně zoufalé osazenstvo a hlavně žádné počítače. Teprv tam dělám krůček po krůčku pokroky. Zvláštní, že se v knihovně dokážu soustředit a doma v pokoji ne. Zkoušela jsem to desetkrát, ale vždycky to dopadne stejně a nic nepomáhá. Na stole čaj, i svíčka hoří, já stejně koukám do zdi a hodiny plynou. Divné. Místo toho, abych byla ráda, že si můžu uvařit kafe kdykoliv budu chtít nebo protáhnout kosti a narovnat záda po hodinách shrbeného sezení, tak jen bloudím stránkama a co je na nich mě vůbec nezajímá. Bude to tím pokojem, určitě. Je to pokoj, ve kterém mi nic nedá pokoj, kde nemám klid. Třeba mi kolem stolu vedou nějaké negativní energie, vlny. Třeba je ten pokoj jenom začarovaný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Hlasuj pro nejlepší seriál!

Dexter 9.4% (39)
Deníky upíra 12.3% (51)
Hra o trůny 10.9% (45)
NCIS 9.7% (40)
Teorie velkého třesku 9.9% (41)
Jak jsem potkal vaši matku 9.7% (40)
Fringe 8.5% (35)
Misfits 9% (37)
Once upon a time 9.7% (40)
Vražedná čísla 10.9% (45)

Komentáře

1 giornale | Web | 9. února 2013 v 22:22 | Reagovat

Já se v knihovně nemůžu soustředit. Strašně mě rozptylují lidi, kteří se tam učí, píšou bakalářku :D.

Je tolik věcí, co se musí udělat, než se začneme učit, psát nějakou práci nebo se dokopeme k něčemu, co musí být uděláno...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama