Nadšení

23. června 2013 v 22:54 | Katrin |  Střípky z deníku
Sestřenka se mi směje, že ráda chodím do Želvičky. Nemusela bych psát víc, ta věta mluví docela sama za sebe Smějící se Jenže, i když jsme dřív doma měli psa a kočky patří k našemu životu snad od jakživa, tak jsme nikdy do podobných zvěřinců nechodili. Leda na Vánoce, když jsme chtěli těm našim zvířatům trochu přilepšit, koupili jsme jim tyčinky na žvýkání a čištění zubů. Granule a podobné záležitosti jsme nakupovali v supermarketech nebo u pojízdných prodejen, takových těch avií co objedou osm vesnic za jedno dopoledne. Tak se není co divit, že se mi na stará kolena zalíbilo v Želvičce, kde mají pokaždé něco nového. Posledně mě fascinoval oranžovo-fialový krab, který vypadal jako umělý, a to, že je živý, jsem poznala akorát podle toho, že hýbal levou zadní končetinou. Kdysi předtím jsem tam poprvé spatřila Nema a byla jsem z toho docela vyjevená, což jsem dávala najevo docela hlasitě (Hele, to je Nemo! Hustý, taková ryba fakt existuje jo?), tak mě sestřenka radši vyprovodila ven. No co, když mě nikdo za celý rok nevytáhne do zoo, ono se pak není čemu divit.

Taky jsem si řekla, že by bylo dobré začít se po měsících zimního povalování a následně měsících dřepění nad knížkama aspoň trochu hýbat. Jako hodná holka chodím na tréninky, i když se mi nechce, a včera jsem dokonce absolvovala svou letos první túru, tříhodinovou. Světe div se, přežila jsem to. Jen doufám, že nebyla poslední a že moje nadšení z pohybu nevyprchá tak rychle, jak se ve mně objevilo. Snad kdyby nebylo tak těžké najít někoho, kdo nevidí smysl svých dní ve vysedávání u počítače nebo u bedny. Než jsem dopsala tento článek, proběhl v telce dokument o interiérových dětech. Tak se říká generaci dnešních dětí, které místo čutání s balonem na hřišti tráví jako první generace většinu volného času u kompu - tedy v interiéru - a prý už v roce 2009 byl průměrný čas dětí napojených na nějaké médium 10 hodin za den. Napadá mě název fb skupiny "jsem rád za dětství bez fejsbuku a internetu všeobecně" a něco na tom asi bude. A za to svoje dětství - co se outdoor versus indoor týče - jsem opravdu ráda. Asi proto ze mě nikdy ten pravý "měšťák" nemůže být.



















PS: To je prý krab z Receptáře Smějící se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Hlasuj pro nejlepší seriál!

Dexter 9.4% (39)
Deníky upíra 12.3% (51)
Hra o trůny 10.9% (45)
NCIS 9.7% (40)
Teorie velkého třesku 9.9% (41)
Jak jsem potkal vaši matku 9.7% (40)
Fringe 8.5% (35)
Misfits 9% (37)
Once upon a time 9.7% (40)
Vražedná čísla 10.9% (45)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama