Ten umí to a ten zas tohle

28. ledna 2014 v 12:07 | Katrin |  Střípky z deníku
Často se mi stane, že slyším v rádiu nebo v obchoďáku písničku a pak si ji ještě tři dny pobrukuju. Až je to někdy otravné. A i když jsem ji nikde neodposlechla, najednou se mi před dvěma dny dostala do hlavy písnička z filmu Pekařův císař. Když jsem si ji pustila na youtube a přečetla komentáře pod videem, nestačila jsem se divit. Jedni říkají, že je to propagandistická píseň komunismu, jiní že to není pravda, protože byla ve své době dokonce zakázaná. Když jsem se snažila k tomu nějaké informace na internetu dohledat, nic relevantního jsem neobjevila. Ale tuhle polemiku dneska rozebírat stejně nechci. Ať to totiž bylo jak chtělo, pro mě je to píseň tuze hezká a melodická, motivující, a navíc má v sobě zakopanou jakousi starou dobrou "pravdu", že poctivá práce nás uživí a všem bude hej.

Až po čase zjišťuju, že duševní práce pro mě není to pravé. I když si mě už několik mých studentů pochvalovalo, jak umím polopaticky všechno vysvětlit, pořád nějak nevidím za sebou žádný uchopitelný výsledek. Mrzí mě, že ubývá řemeslníků. Kdybych si znova vybírala povolání, byla by to nejspíš zahradnice nebo jiná práce rukama, za kterou by byl výsledek vidět. Moje povolání mi dává možnost alespoň slyšet, co všechno anglického studentíci už dokážou vykouzlit, ale dvakrát nadšená z toho teda nejsem, zvlášť když student párkrát nepřijde do hodiny a několik věcí musíme probírat odznovu. Prozatím si neviditelné úspěchy kompenzuju těmi viditelnými alespoň doma, kde teda občas horečně uklízím nebo sázím kytky, přemisťuju nábytek a tak podobně. Prostě aby bylo vidět, že se s něčím hnulo nebo něco přibylo (dekorace) či ubylo (bordýlek).
Navíc mi přijde, že dneska ta povolání jsou úplně o něčem jiném. Kolikrát dost dobře nechápu, na co je dobrý vývojář, projektant takový nebo makový. Nezřídka sedí různí manažeři v kanclu nebo v radě a nedělají tam nic jiného, než že fakt jen sedí na svých zadcích a občas prohodí nějakou větu do placu. Můžete mě nazvat člověkem staromódním, ale prostě nevěřím, že takový člověk může někdy zažít pocit z dobře odvedené práce. Manažer styku s veřejností versus vrátný, analytik versus kuchař, softwarový inženýr versus švec. Jakoby se svět nepřirozeně rychle vyvinul a místo abychom měli jeden o něco lepší svět, tak máme světy dva, ten minulý a ten dnešní. Je mezi nimi jakási mezera a od pěstování brambor jsme přešli k analyzování a programování. Ten umí to a ten zas tohle, ale oba pracují v informačních technologiích.
Navíc by neškodilo, kdyby si tuhle písničku poslechli i na blízkém východě. Tam se zase neúměrně věnuji bojovému průmyslu a těžko někdy slyšeli "a budem společně svět a mír milovat". A pokud ano, tak se podle toho rozhodně nechovají. Doporučovala bych jim, aby si tuhle větu zarámovali a pověsili nad postel. Teda vlastně nad bednu s výbušninama.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Mým nevyužitým talentem je:

malování 16.9% (54)
psaní příběhů/poezie 13.8% (44)
tanec 7.8% (25)
fotografování 10% (32)
herectví 4.7% (15)
sport 3.8% (12)
návrhářství oděvů 4.4% (14)
grafika/ design 6.9% (22)
ruční práce 5.6% (18)
znalost jazyků 5% (16)
hraní na nástroj 5.3% (17)
zpěv 4.7% (15)
kutilství 4.7% (15)
vaření 6.3% (20)

Komentáře

1 karlaprazakova | Web | 4. února 2014 v 19:43 | Reagovat

Jj, je to divné a nejhorší je, že i šikovní řemeslníci se téměř neuživí :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama