Žít nejvíc anebo nejdýl?

6. března 2014 v 12:37 | Katrin |  Střípky z deníku
Začínám se touto otázkou zabývat čím dál častěji. Včera mi při tančení louplo v levém koleni, a nebyla by to žádná katastrofa, kdyby mi v pravém neloupalo už chvíli, což do včerejšího dne dělalo z levé nohy tu "stojnou", tu, která to vždycky nějak zachrání. Připadá mi trochu brzo cítit se v mém věku jako důchodce.
Hlavou mi běží všechny věty typu "Žijte naplno", "Prožívejte své dny na 100 procent" a podobně. Jenže je tady problém. Momentálně všechny dny, i kdyby byly na 100 procent, prožívám povětšinou sama. A tak se do mozku logicky vkrádá otázka, jestli se nešetřit na dobu, kdy budu mít rodinu, případně později vnoučata, se kterýma bych chtěla blbnout a užívat si s nima legrácek. Nebo chodit na túry a poznávat tu naši krásnou zem. To se mi určitě nebude chtít, pokud budu pajdat. Anebo se mnou nikdo nebude chtít nikam jezdit, pokud budu zvládat maximálně dvacet minut chůze.

Dnes, kdy mi koleno krásně napuchlo, jsem si chtě nechtě naordinovala klid aspoň na týden. Co bude potom, to nevím. Nicméně pokud mi láska k jednomu koníčku (i když tomu pro mě nejdůležitějšímu) znemožní věnovat se čtyřem dalším, tak mi připadá, že je něco špatně. Není to o určování si priorit, protože ty já mám hezky seřazené za sebou. Je to spíš o neignoraci budoucnosti a plánování, čeho všeho ještě chci dosáhnout. A věcí, které mám v plánu ještě stihnout, je spousta.
Tak se holt nejspíš přidám k té většině, která za svůj život nic zvláštního nedokáže. Na druhou stranu mě aspoň nebude jeden den bolet pravé koleno a druhý den to levé. Nebo je to o odvaze tu nejvyšší prioritu, která způsobuje takové komplikace, prostě škrtnout?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Mým nevyužitým talentem je:

malování 16.9% (54)
psaní příběhů/poezie 13.8% (44)
tanec 7.8% (25)
fotografování 10% (32)
herectví 4.7% (15)
sport 3.8% (12)
návrhářství oděvů 4.4% (14)
grafika/ design 6.9% (22)
ruční práce 5.6% (18)
znalost jazyků 5% (16)
hraní na nástroj 5.3% (17)
zpěv 4.7% (15)
kutilství 4.7% (15)
vaření 6.3% (20)

Komentáře

1 Margaret | 6. března 2014 v 14:35 | Reagovat

Hezký článek. Já i přes bolest radši pokračuju a zkouším, ikdyž správně je prý spíš opak, neboť člověku to může ublížit.

2 karlaprazakova | Web | 24. března 2014 v 8:34 | Reagovat

Jsme tady a žijeme, už to je něco. Děláme to co jde. Když něco bolí opravdu moc, je odpočinek potřeba. Nebo přijde řada na "dělání přiměřeně". Ale cíleně se šetřit, to asi ne. Žiju, nebo se aspoň snažím žít, tak jak se mi líbí. Musím mít sama ze sebe dobrý pocit, i když je to někdy těžké. Kdybych se moc šetřila, neměla bych vnoučatům co povídat a kdybych to moc přeháněla, možná bych se jich nedožila. Chce to najít zlatou střední cestu.
Moc pěkné zamyšlení, pěkně se četlo :)

3 Karol Dee | Web | 27. března 2014 v 19:53 | Reagovat

Jak jako šetřit si radování se na později? To ani náhodou, co když žádné později nebude? A šťastná přece můžeš být i v budoucnu s bolavým kolenem, záleží jen na tom, kolik toho ke štěstí potřebuješ.

4 Iris | E-mail | Web | 6. dubna 2014 v 15:27 | Reagovat

já bych to spojila.....žít naplno a to co nejdýl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama