Komentáře

1 Margaret | 6. března 2014 v 14:35 | Reagovat

Hezký článek. Já i přes bolest radši pokračuju a zkouším, ikdyž správně je prý spíš opak, neboť člověku to může ublížit.

2 karlaprazakova | Web | 24. března 2014 v 8:34 | Reagovat

Jsme tady a žijeme, už to je něco. Děláme to co jde. Když něco bolí opravdu moc, je odpočinek potřeba. Nebo přijde řada na "dělání přiměřeně". Ale cíleně se šetřit, to asi ne. Žiju, nebo se aspoň snažím žít, tak jak se mi líbí. Musím mít sama ze sebe dobrý pocit, i když je to někdy těžké. Kdybych se moc šetřila, neměla bych vnoučatům co povídat a kdybych to moc přeháněla, možná bych se jich nedožila. Chce to najít zlatou střední cestu.
Moc pěkné zamyšlení, pěkně se četlo :)

3 Karol Dee | Web | 27. března 2014 v 19:53 | Reagovat

Jak jako šetřit si radování se na později? To ani náhodou, co když žádné později nebude? A šťastná přece můžeš být i v budoucnu s bolavým kolenem, záleží jen na tom, kolik toho ke štěstí potřebuješ.

4 Iris | E-mail | Web | 6. dubna 2014 v 15:27 | Reagovat

já bych to spojila.....žít naplno a to co nejdýl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.